Srí Lanka

23.3.-13.4.2017

Víza na Srí Lanku jsme si vyřídily zde.

Vízum platí 30 dní a stojí 35 dolarů. Po vyplnění dorazí do 24 hodin.

Cena letenky s Turkish Airlines na SL a zpět: 15.971,-Kč/1 osoba.

Očkování: cca Měsíc před odletem. Žloutenka typu A a břišní tyfus. Doporučuje se také očkovat proti vzteklině. Vzteklých psů je tam hodně :). Není to ale nutné. Objednala jsem se v očkovacím centru Avenier. Objednáte se na danný čas, nečekáte a do 15 minut jste venku. Pokud jste u VZP, tak si určitě schovejte účtenku (i ten ústřižek, pokud jste platili kartou). A běžte do VZP, ta Vám část proplatí. Očkování mě stálo 2.370,-Kč, VZP poslala 1.000,- Kč zpět na můj účet.

Na cestu: Oskenovaný doklady (vždy je lepší je mít dvakrát, kdybyste je ztratili nebo vám je ukradli). Sprej proti komárům a tropickému hmyzu. Oblečení - dlouhé rukávy u triček a dlouhé kalhoty - bez kterých vás nepustí na posvátná místa. Desinfekční gel+ubrousky, rychleschnoucí ručník. Opalovací krém 30+. Nepromokavá bunda + pláštěnka na batoh.

23.3. Čtvrtek

Odlet z Prahy, přes Istanbul a Maledivy na Srí Lanku s Turkish airlines. Za mě velmi kvalitní aerolinka. Byly jsme naprosto spokojeny i s jídlem. Stále se o všechny starali. Dostali jsme také polštářek, deku, pantofle, ponožky, špunty do uší, kartáček na zuby, pastu na zuby a klapky na oči na spaní.

Přestup v Istanbulu byl dlouhý a přes noc, což je nevýhoda, protože je většina restaurací zavřených a obchůdky jsou zavřený všechny. Na letišti jsme čekali od 20:00 do 3:50. Přes noc doporučuji určitě co nejkratší přestup.

24.3. Pátek

Ve večerních hodinách přílet na Srí Lanku.

Hned na letišti jsme si vyměnili Dolary a Eura za Srílanské rupie. 500 dolarů = Sr. 75.125. Poté jsme si měnili peníze v bankách. Aktuální kurz Srí Lanské rupie najdete zde.

Na letišti si kamarádka také zakoupila simkartu, ale to jen kvůli internetu, na SL je opravdu špatná Wifi. 

Odchytli si nás naháněči, který nás nalákali na auto s řidičem na 10 dní, vč.ubytování se snídaní a jízdu po všech památkách. Balíček stál Rs 100.000 a byl od Lanka Travel Services.

Řidič nás odvezl do hotelu NEO hotel u letiště. – rozhodně nedoporučuji. Špína, smrad. Sr. 2.200/1 noc. Fotky na Bookingu vůbec nesouhlasí s realitou.

Snídaně 5 dolarů = Sr. 750.

25.3. Sobota

Ráno nás po snídani vyzvedl v hotelu náš řidič, jmenoval se Arus, neměl moc zubů, takže mu moc nebylo rozumět. Byl to muslim a za ženu měl buddhistku, měl dvě děti a jedno prý vážně nemocný. Vždy byl upravený a v čistém oblečení.

Naše autíčko bylo maličké a nemělo klimatizaci, za co jsem já byla osobně ráda. Z klimatizace jsem hned nemocná. Na Srí Lance se jezdí vlevo, tak jsme si netroufly jet sami, už hlavně i proto že se památky i dost těžko hledají.

První den jsme se vydali do středozemí. Do ubytování poblíž Sigiriyi - mapa. Od letiště k Sigiriyi 2-3 hodiny. Krosny jsme si hodily na chatičky uprostřed pralesa. Všude chodili varani a pobíhali ještěrky. A my se vydaly na horu Sigiriya. Vstupné bylo 30 dolarů = Sr. 4.500.

Arus nás vysadil něco před polednem před vchodem do parku u hory Sigiriya a my se v tom největším vedru vydaly nahoru. Cestou nás provázely opičky. Byla jsem z toho unešená. Pobíhaly kolem nás, ale vůbec si nic netroufly, jak vždycky slyším, že někoho opice okradou apod. Tak tam byly velmi umírněné. Cestou jsme potkaly místní děti, které se s námi chtěli fotit, tak jsme si s nima udělaly pár fotek a pokračovaly na vrchol. Čím blíž jste k vrcholu, tím více potkáte lidí. Od cca ¾ cesty jsou schůdky a úzké cestičky, tam se většinou fronta zastavila. Ale nebylo to nic hrozného. Na to, že to je podle mě nejhezčí aktrakce na Srí Lance, tak tam bylo velmi málo turistů.

Vylezly jsme na vrchol. To byla podívaná! Ten rozhled a bez jediného mráčku. Bylo to naprosto úchvatný. Stojí to za to! 

Cestou zpět jsme se zajeli podívat do továrny na šátky, šaty a jiné oblečení. Ukázali nám, jak probíhá celá výroba. Barvení šátků a oblečení. Zakoupila jsem si tam kašmírový šátek za Sr. 5.500 a pár triček.

26.3. Neděle

K snídani ovoce – klasika – banán, ananas, meloun. A pečivo s marmeládou.

Vydaly jsme se na další výlet – do Polonnaruwy - mapa. Polonnaruwa je město, kde někdy ve 12.století vznikly rozsáhlé zahrady, mnoho paláců, budhistických soch a jiných staveb. Vstupné je 25 dolarů = Sr. 3.750. Do chrámů je nutné mít dlouhé kalhoty, které Vám zakrývají kolena a trika, které zakrývají ramena nebo šátek pes ramena. Také DOPORUČUJI ponožky, nějaké silné, které poté můžete vyhodit. Do chrámů a na posvátná místa musíte jít bosí, tyto místa jsou posvátná a boty si vždy musíte sundat. Avšak ponožky mít můžete. Hodí se hlavně kvůli tomu, že budete chodit po rozpáleném písku, jako opravdu rozpáleném! Já je v Polonaruwě neměla a přebíhala jsem z jednoho stínu do druhého, ale i tak jsem samozřejmě trpěla.

Park jsme procházely pěšky a někdy nás převážel řidič. Dá se to ale prý zvládnout i na kole. Celou památku jsme zvládly za 3 hodiny.

Cestou zpět jsme se zastavili u jezera Minneriya, což je obrovská vodní nádrž u Polonnaruwy a národního parku Minneriya.

27.3. Pondělí

Ráno jsme se vydali do Anuradhapury - mapa. Na místo jsme dorazili v 11.h.

Vstupné je 25 dolarů = Sr. 3.750 a moc za to nestojí, pokud jste již byli v Polonnaruwě. Jsou zde chrámy a  sochy Buddhy. Byly jsme zde asi tak do dvou hodin. 

28.3. Úterý

Vydali jsme se do Kandy. Přes Dambullu, kde stojí chrám se zlatým Buddhou. Večer jsme šly na místní tance, které trvali asi tak hodinku, vstupenka stála 1.000 rupií. Zas tak úžasný to nebylo. Můžete klidně vynechat. V tomto hotelu jsem se poprvé setkala se švábem. Šlápla jsem na něj a jak to křuplo!! Naštěstí jsem měla ponožky, ale to křupnutí mám v hlavě, jakoby to bylo včera. Večer, když se šla Petra sprchovat, tak měla ve sprše žábu. Nastal další záchvat :D Místní z hotelu se nám strašně smáli a uklidňovali nás tím, že pár týdnů zpět byl před naším pokojem (kde byla taková zahrádka) jedovatý had, ale ať se nebojíme, že mají všechno pod kontrolou. No pamatuju si do dneška jak jsme usínaly, držely se za ruku, přes postele byla síť kvůli komárům a jen co se cokoliv v pokoji pohlo, skříplo apod. Tak jsme plašily. Nakonec jsme vyčerpáním usnuly :D

29.3. Středa

Dnešní zastávka byla v Millennium Elephant Foundation - mapa, kam jsme se strašně těšily! Náš řidič tam nechtěl jet, měl spoustu keců, že to je zajížďka, ale po domluvě s jeho šéfem jsme tam nakonec jeli! 

Je to místo, kde se starají o slony a nepodporují jízdu na slonech v sedle, pouze na dece. Sedla slonům ubližují. Projížďka proto trvala pouze 10 minut. I tak to na slonovi stačí. Kdo na něm seděl, tak ví, o čem mluvím. Slony můžete krmit a také je ve vodě vydrbat. Strávily jsme tam několik hodin, i přes to, že to je třeba na hodinku, nám se tam moc líbilo, tak jsme tam byly asi 3 hodiny. Vstupné do parku je Rs. 2000.

Další zastávka byla v zahradě s kořením. Kde jsme měli průvodce, který nás provedl celou zahradou a ukazoval nám veškeré plody a listy a všechno nám popisoval. Zaujala mě kurkuma, krém z kurkumy totiž dokáže oholit chloupky. Zkoušelo se to na mé ruce, krém mi namazal na část ruky a asi za minutku hadříkem otřel a bylo po chloupkách. Zahrada s kořením končí obchůdkem, kde to je ale všechno bohužel předražený. Jenže to ale pak nikde jinde neseženete. Možná na nějakém trhu, to opravdu nevím, jen říkám, že jsme to po zbytek dovolené nikde neviděly.

V podvečer jsme se šly projít k chrámu Buddhova zubu. Dovnitř jsme nakonec nešly, byla tam nekonečná fronta, tak jsme to vzdaly. Prošly jsme se jen okolo, viděly slony a šly si projít trh v Kandy. 

30.3. Čtvrtek

Jeli jsme do hor. Do nádherných zelených hor a na čajové plantáže. Navštívili jsme továrnu Store Field Tea Factory - mapa, kde nás provedli po továrně a ukazovali nám, jak se vyrábí čaj a poté byla ochutnávka čajů. Strávili jsme tam asi 1-2 hodinky a vyrazili na další cestu. 3 pytle čajů = Sr. 5.000.

Jeli jsme směrem Adam’s Peak. Cestou jsme viděli několik vodopádů, hory a hlavně se projíždí čajovými plantážemi. Je to nádherná podívaná.

Do hotelu White Elephant (mapa) pod Adam’s Peak jsme přijeli něco po 15.h a šli jsme hned spát. V noci se totiž vychází na horu Adam’s Peak. V hotelu probíhala hinduistická svatba, takže jsme toho moc nenaspali...

31.3. Pátek

V 1:30 budíček a ve 2:00 jsme vyrazily na cestu (trasa z hotelu na Adam's Peak). Než jsme došly k bráně k hoře, tak už cestou jsme potkávaly spoustu turistů, co se tam také vydali. U brány jsme se zapisovaly do nějakého sešitu, jméno a stát a dáš dobrovolný poplatek. Tvrdí, že když nepřispěješ, tak horu nevyjdeš. Radši jsme tedy přispěly Sr.1000. Na cestu se velmi dobře oblečte! Cestou nahoru se teda pěkně zpotíte, ale nahoře je opravdu zima a fouká vítr. Také si vemte kvalitní ponožky, protože je nahoře chrám, do kterého zase musíte bez bot a bez ponožek by vám byla i zima. Je tam ale mraky lidí, velmi šero, spoustu pavučin a nesmí se tam fotit. Cestou nahoru je spoustu obchůdků, nemusíte tedy tahat těžké batohy s vodou a svačinou, ale cestou si můžete něco zakoupit. Cestou jsou i toalety, různá občerstvení/restaurace. Nahoře jsem byla cca v 5:30 a kolem šesté začalo vylézat sluníčko. Obloha byla naprosto bez mráčků a šlo vidět velmi daleko. Když jsme poté místním ukazovali fotografie, tak říkali, že jsme měli velké štěstí. A to opravdu měli. Dolu jsme se vydali asi v 6:30 a cesta trvala cca hodinku a půl, možná dvě.

Po snídani jsme vyjeli na vlak. Řidič nás odvezl do Nanu-Oya, kde jsme si zakoupili lístky do třídy pro turisty, Sr. 110. Rozdělují tam třídy – pro turisty a pro místní. Jízda vlakem byla boží a určitě jí doporučuji. Je to přesně jak z těch fotek, kdy vlak má otevřené dveře celou jízdu a lidé sedí na schůdkách a můžou se fotit odevšaď. Vlak projíždí čajovýma plantážema a národním parkem Horton plains. Cesta trvala necelé dvě hodinky. Vystoupily jsme v Ella, kde s námi vystoupil snad celý vlak. Tam na nás již čekal náš řidič a jeli jsme se ubytovat do hotelu Shadow Inn - mapa.

1.4. Sobota

Po snídani jsme se jeli podívat na vodopády Ravana a na procházku k Weerawila jezeru.

Ještě před obědem jsme dorazili do hotelu v Tissamaharama, které je kousek od národního parku Yala. Do Yala parku se jezdí dvakrát denně. Ráno, někdy v brzkých hodinách a odpoledne od 14:00. Ve dvou jsme si vzali soukromou jízdu jeepem. Doporučí Vám to, pro pohodlý, ale je to zbytečné, klidně jeďte s nějakou skupinkou. Chtějí na tom jenom vydělat. Jeep pro nás přijel až k hotelu. Je to takový ten vysoký otevřený jeep do safari. Takže máte krásný rozhled na všechny strany. Jediná věc – sedačky jsou z černé kůže a po celou dobu paří do auta slunce, takže žádný krátký kraťásky, bude Vás to bolet. Musím říct, že jsme z Yala parku byly zklamaný. Viděly jsme slony, které vidíte po SL všude, tukana, krokodýla a varany, ale ti jsou také naprosto všude, jako sloni a opice. Pak nějaká další menší zvířátka, ale leoparda, na kterého Yala park láká jsme neviděly. Asi po dvou hodinkách jízdy se všechny jeepy zastaví na pláži, kde ale není žádné občerstvení, vše si musíte vzít s sebou a také odvézt. Zastávka tam byla asi půl hodinky – je naprosto zbytečná, pokud chcete jet dál, musíte zaplatit svému řidiči (podplatit). Cesta zpět trvala asi ještě hodinku. Park stojí 60 dolarů = Sr. 9.000 a klidně ho vynechejte a běžte do jiného.

2.4. Neděle

Konečně u vodyyyy!! Arus nás odvezl do Mirissy, do hotelu Sritaly Inn na pláži. Hotel stojí hned vedle vyhlídky Coconut Tree Hill.

3.4. Pondělí

Poslední den s naším řidičem. Odvezl nás do Galle, kde se s námi rozloučil a kde jsme mu také daly 40 euro dýško. Což se mu zdálo velmi málo a prosil nás ať mu dáme víc. Žebral asi deset minut a byl velmi neodbytný. Což jsou všichni srílančani, ale tohle jsme opravdu nečekaly, začal nám vyčítat, že nám pomáhal a staral se o nás a my mu daly jen 40 Euro. Když to beru zpětně a ptám se lidí, co na SL byli, všichni se shodli, že tak vysoky dýška se nedávají, že jsme ho dokonce i přeplatily. Nevím. Třeba to jen zkoušel. Třeba jsme škrti. Nedokážu říct. Můžete mi sami napsat svůj názor.

Galle je krásné město s pevností, spoustu obchůdků, kde si určitě nakupte dárečky domů. Šátky, oblečení, korálky. Seženete tam spoustu věcí.

Odpoledne jsme se vydaly Tuk-tukem na pláž Unawatuna, cesta z Galle od pevnosti na pláž Unawatuna = Sr 700. U tuk-tukářů musíte smlouvat. Vždycky vás natáhnou a musíte říct minimálně o půlku míň. A nakonec se domluvíte na nějaké přijatelné ceně. Pláž Unawatuna je opravdu nádherná! Je na ní spoustu mušlí a vůbec zádný lidi. Je tam klid a jen šum moře a vln...

4. – 7.4. Úterý - pátek

Mirissa beach. Za doporučení stojí Zephyr bar. Je to pěkná restaurace, večer bar, s hnědýma lehátkama, které jsou zdarma, pokud si tam dáte něco k pití/jídlu. A je tam volná wifi. Je to cca uprostřed pláže Mirissa. Určitě si tam dejte tuňáka! Kromě vody jsme pily zázvorové pivo, které na mě bylo až moc zázvorové, ale Péťe moc chutnalo, tak si na tom ujížděla. Pamatuju si, že já jsem tam pila pořád Fantu, která tam měla naprosto jinou chuť, než tu, co známe v ČR.

Ubytování jsme si již musely řešit sami a tak jsme si sehnaly ubytko přes Booking u jedné rodinky. Ubytko nás stálo na noc se snídaní do 200Kč.

8.4. Sobota

Jely jsme na velryby a delfíny. Ráno nás majitel ubytování, kde jsme bydlely odvezl do přístavu tuktukem. Byli jsme tam už v 6 hodin ráno. Na lodi bylo cca 200 lidí. 100 dole a 100 nahoře. Dostali jsme záchranné vesty a nějaký sendvič a vodu. Byly neskutečné vlny, loď přímo skákala na vlnách, nikdy jsem na tak rozbouřeném ocenánu neplula. 80% lidí na lodi zvracelo. My s Petrou jsme držáci a zvládly jsme to, ale člověk má dost na mále, když vedle Vás, za vámi i před Vámi zvrací a vy si nemůžete dojít ani na záchod, protože je tam nekonečná fronta lidí, co také zvrací. My si ale cestu naprosto užívaly a pozorovaly velryby. Delfíny jsme bohužel neviděli, kvůli tomu, jak byl rozbouřený oceán. Výlet je ale i tak super. Viděli jsme minimálně 10 velryb. Myslím tedy jen jejich část těla nad vodou a poté ocas. Neskákali nad hladinu... Zážitek to byl skvělý. Výlet trval do 10 hodin. Cena Sr. 2.500.

Odpoledne jsme se přemístily vláčkem do Bentoty do hotelu Little paradise.

9.4. Neděle

Pláž Bentota je naprosto vylidněná a není kam se schovat před sluncem, žádné slunečníky, bar nebo restaurace.

10. - 11.4. Pondělí a úterý 

Jely jsme vláčkem do Hikkaduwy. Tuto pláž rozhodně navštivte!! Je nádherná, plná barů, restaurací a hlavně velkých želv. V jedné části pláže (cca zde) v mělčinách jich je několik a vy je můžete krmit přímo do pusinky a hladit si je.

12.4. Středa

Přejezd vlakem do Negomba k letišti a tuktukem přímo k letištní hale. Odlet zpět ve 20:00 přes Maledivy a Istanbul do Prahy.

13.4. Čtvrtek

V 18:45 v Praze.